Recenze knihy Tvoje dítě jako šance pro tebe

Tvoje dítě jako šance pro tebe

               Kniha, kterou vám chci dnes představit, mi otevřela oči. A také mysl. A také mě donutila přemýšlet a naučila mě dívat se na vztahy a starosti lidí kolem sebe jinak. Zjišťuji, jak vše do sebe pěkně zapadá. Jako puzzle.

               Ale pěkně od začátku: Jak název napovídá, jde o dítě. O naše dítě, o dítě, které máme, které teprve plánujeme, které jde do školy i to, které je dospělé. Je ale také o dítěti v nás. O tom, co jsme v dětství prožívali my, na co vzpomínáme, i o tom, co jsme uložili někam dozadu v hlavě a mysleli jsme si, že jsme to zapomněli.

               Knížka má 51 kapitol, chronologicky seřazených od plánování rodičovství po dospělost. Zároveň však, jak z názvů kapitol vyplývá, řeší autorka nějakou situaci. Ať už běžnou, nebo specifickou. Např. Holka, nebo kluk, Začíná zlobit, Miminko je nemocné, Mám alergii, Bojím se, Rozvod,…

               Myšlenka celé knihy by se dala napsat asi takto:

Vše, co se vám děje, co prožíváte, prožívá i vaše dítě. Dítě je našim zrcadlem. Nekompromisním.

               Celá kniha je protkána příběhy z praxe. Některé jsou opravdu velmi zajímavé a nečekané, ale jak čtete knihu déle, učíte se a dokážete odhadovat, co se stane a jak to celé dopadne. Knihu jsem četla poměrně dlouho, i když je malého formátu (do kabelky ideální) celou dobu mezi čtením jsem si uvědomovala jak své mateřství, tak své dětství a vybavovaly se mi vzpomínky a zážitky, které opravdu ovlivnily mé další rozhodování.

              

Další motto knihy mohlo být:

Stačí pochopit svůj problém, přiznat si ho a nemusíte ho mít. A také pomozte pochopit problémy vašim dětem. Usnadníte jim cestu.

               Nebojte se, nečekejte rady, jak dát dětem nekonečnou volnost a nechat je růst jak dříví v lese. Naopak. Autorka má mnohdy radikální řešení situací a přitom jsou to velmi jasná a jednoduchá řešení, které neublíží ani jedné straně.

               

                 Které kapitoly mě zaujaly? Tak například Mám alergii – Autorka říká, že alergie je jen zástupný problém. Projevy alergie snižují naši schopnost reagovat, nebo spíš nereagovat. Kapitola Narozeniny 1. Rok mě dostala. Doslova. Jak přesně vystihuje pocity dítěte při prvních narozeninách. V kapitole Jdu do školy - varuje rodiče před větami typu: „Počkej, až budeš chodit do školy…, Jak nebudeš dávat pozor, nic z tebe nebude,…“ Myslím, že spousta lidí se tady (a nejen tady) pozná.

               Ale nejdůležitější je si to uvědomit.

              

  Musela jsem si přiznat, že jsem jako matka udělala několik chyb. Například kapitola o kojení mi nekompromisně nabídla zrcadlo. Na druhou stranu jsem si také mohla říct, že jsem ve spoustě věcí udělala dobře. A to nejlepší je, že jsem se chovala podle své intuice. A že to kolikrát nebylo lehké. Poslouchat rady okolí jak přebalovat, jak se starat o toho malého tvorečka. Rad může být milion, ale jen opravdová intuice vás nezklame. Jen ji v sobě najít, ale věřte, ona ve vás někde je.

A ještě jedna rada je velmi příjemná.

Nikdy není pozdě pochopit a začít myslet jinak. Jen to chce umět přehodit výhybku.