V této
době mají již rodiče jasno, zda bylo jejich dítko přijato do mateřské školy,
nebo ne. Co vlastně děti rodiče od školky očekávají a co naopak očekává školka
od nich?
První
otázku si nedovoluji více rozebírat. Jen z vlastní zkušenosti jako rodič
mohu napsat, že jsem očekávala usměvavou, milou paní učitelku, která svou práci
dělá ráda a na děti se těší.
Později
jsem uznala, že ani zkušenosti a tvůrčí schopnosti nejsou k zahození,
stejně jako individuální přístup k mému neposednému a upovídanému synovi.
Také
jsem očekávala respekt k dítěti a k rodině…
Maminky... Co
očekáváte od školky vy? Jak se těšíte do školky? Obáváte se něčeho?
Co se očekává od dítěte a rodičů?
Pojďme se na to podívat zblízka.
Máme před sebou dva měsíce, než
dítě nastoupí do školky a mnohé maminky po rodičovské dovolené do práce. Ani
pro jednoho to nebude lehké. Maminky po třech letech strávených se svým dítkem
musí do práce a své zlatíčko dát cizí paní, do cizího prostředí, kde je hluk,
nové tváře a maminka daleko. Takhle to vidí maminky.
Jako učitelka ale mohu říct, že v našem
zájmu je v prvé řadě spokojené dítě. A aby bylo dítko spokojené, musí být
spokojená maminka. Většinou to bývají maminky, které loučení a vůbec celý
nástup do školky prožívají víc a je to tak přirozené. Proto se zaměřuji na ně,
tatínkové prominou J
Je to o vzájemné důvěře ve
školku, v učitelky.
Pojďme si usnadnit tu první,
životní vzdělávací etapu dětí! Bude to přínosem jak pro rodiče, tak i pro děti.
Kontakt s vrstevníky
Poskytněte dětem co nejvíce
pobytu s vrstevníky. Například v mateřském centru, s kamarádkami
klidně u kafíčka na zahrádce… pozorujte dítě, jak se chová na písku, jak řeší
rozbitou bábovku a nechte ho si situaci vyřešit. Zasahujte, až když je to
nezbytně nutné.
Nestrašte děti školkou
Větami typu: „Počkej ve školce“ „
Však paní učitelka už si s tebou poradí“ „Tam budeš muset poslouchat“ apod.…
si zaděláváte na problém. Dítě si udělá obrázek o školce, že je to něco, kam
musí a kde to nebude příjemné. A do něčeho takového se přece nikdo netěší.
Loučení
Musíte jít nakoupit, dítě zůstane
doma s babičkou, tatínkem, starším sourozencem. Nikdy neodcházejte bez
rozloučení a slibu, že se vrátíte. Neslibujte nesplnitelné. Narušujete si tak
vzájemnou důvěru. Až přijde na prosebné oči a slzičky v šatně a žadonění
„Mami, vem mě po o“ tak ať je mezi Vámi jasno. Maminka jde do práce a ty si
budeš hrát ve školce. Přijdu co nejdřív a půjdeme spolu na nákup – tím si dítě
zafixuje představu Vás s nákupním vozíkem a hned se má na co těšit. A
ještě doporučuji při loučení nějaký Váš rituál. Něco, co bude jen mezi Vámi
dvěma. Pusinky, plácnutí, říkanka…krátce, jasně, radostně a s láskou!
Dovednosti
Děti by neměly používat plínky.
Měly by si umět říct, že chtějí
jít na záchod.
Jíst lžící, pít ze skleničky, z
hrníčku
Sedět u jídla
Pozdravit, poděkovat, požádat o
pomoc paní učitelku
Smrkat do kapesníčku
Umět se aspoň částečně obléknout.
Paní učitelky dětem pomáhají, zapínat, zavazovat, nasoukat se do kombinéz apod.
Důležité je, aby dítě komunikovalo.
Učitelky jsou ve třídě dvě,
dopoledne a odpoledne jen jedna a dětí hodně přes dvacet. Proto bych
doporučila, aby rodiče dětem ukazovali, co kde ve skříňce mají, co si mají
obléct ven, co do třídy apod.
Povídejte si s dětmi o
školce. „S čím si hraješ? Jakou máš
značku? Kde spinkáš, sedíš, jak se jmenuje kamarádka“ apod. Na otázku: „Jak bylo ve školce“ dítě odpoví: „Dobře“ Je lepší se ptát konkrétně J
To by zatím pro začátek stačilo. Příště
se zaměříme třeba na adaptaci dětí, spinkání dětí, apod.
Hezké letní dny J
Žádné komentáře:
Okomentovat